Třeba i takový velikonoční rituál může být nádherným milostným zážitkem. Umím si uplést pomlázku sám (a ne abych Tě urazil tou uschlou kupovanou, co vypadá jako prvomájové mávátko). Na velikonoční neděli Tě vezmu na procházku do přírody, cestou jakoby mimochodem najdeme vrbu a budeš si moci sama vybrat proutky, když Ti budu mazlivě výhrůžným tónem slibovat, jak zítra dostaneš našleháno. Večer strávíme spolu; při barvení vajíček a sledování, jak si na Tebe pletu pomlázku, budeš plná očekávání a cítit se dokonale žensky.
A konečně bude pondělí tady! Zapomeň na to, že bys klasicky dostala našleháno hned po probuzení ještě v posteli vleže na holou, to se hodí tak pro lidi středního věku! Ale Ty bys měla vstát tiše první, obléknout se do něčeho, co zdůrazňuje ženskost (základem je sukně, ani nemusí být nutně extra krátká, ale zase aby šla vyhrnout) a potom hrát cudnou ... naivně si vycpat kalhotky polštářkem a utíkat přede mnou, nebo se schovávat. Po polapení či nalezení klopit oči, dávat si ruce na zadek a nesměle prosit, aby to moc neštípalo. ;-) A já Tě nežně donutím k předklonu (a zároveň obejmu kolem boků, abys měla pocit bezpečí) ... vyhrnu Ti pomalu sukni, vyhodím polštářek a řeknu, že přas látku léčivá síla proutků nepůsobí ... stáhnu Ti kalhotky (nebo to uděláš sama?) a pak už bude pomlázka svištět, maličko štípat, Tobě to ale bude velmi příjemné. Začnu mírně a pak budu s citem přidávat na intenzitě ... sledovat, jak Tvůj zadeček začíná růžovět ... taky občas nevynechám to citlivé místo, kde zadeček přechází ve stehna ... a třeba Ti při tom budu šeptat tu velikonoční říkanku (a když se tam říká "v komoře v koutku, na zeleném proutku", tak na to "proutku" švihnu o něco víc). A ve správném okamžiku, kdy bude naše oboustranné vzrušení vystupňované do maxima, odhodím pomlázku ... a zbytek se dozvíš, když mi napíšeš. Chtěla bys to prožít?
